DAŇOVÝ SYSTÉM

DAŇOVÝ SYSTÉM - OBSAH

4.5 Živnostenské podnikání

Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Živnostenský zákon (dále jen ŽZ) – zákon č.455/1991 Sb., po změnách a doplnění ve znění pozdějších zákonů podle stavu k 1.1.2003 upravuje podmínky a kontrolu nad jejich dodržováním z hlediska veřejného zájmu jako ochrany zákazníka (spotřebitele), bezpečnosti, zdraví, života a majetku.

ŽZ spojuje živnost se znaky (musí být naplněny současně):
• soustavnost – činnost vykonávaná i opakovaně a pravidelně
• samostatnost – jedná se především o samostatné rozhodování podnikatele
• jde o činnost provozovanou vlastním jménem (pod svou firmou)
• musí jít o činnost provozovanou na vlastní zodpovědnost (podnikatel nese riziko za
výsledky své podnikatelské činnosti – závazky, případné ztráty či úpadek
• činnost provozovanou za účelem dosažení zisku, i činnost s úmyslem zisku docílit, byť
skončila ztrátou.

ŽZ uvádí taxativně (negativním výčtem) činnosti, které nejsou živností, i když výše uvedené znaky živnosti naplňují.
Tyto činnosti lze členit do čtyř skupin:
1. činnosti, které zákon vyhrazuje státu nebo jejich výkon svěřuje právnické osobě
2. některé činnosti autorů podle autorského zákona a zákonů upravující průmyslová práva
3. činnosti fyzických osob při výkonu některých povolání
4. další činnosti, které vzhledem k významu, povaze provozu a vlivu na okolí vyžadují zvláštní právní úpravu.
Podrobněji § 3 ŽZ.

Provozování živnost
Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba (podnikatel) včetně zahraniční osoby (to předpokládá zvláštní doklady o bezúhonnosti), splní-li podmínky stanovené ŽZ.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Provozování živnosti průmyslovým způsobem – ŽZ s účinností od 1.1.1996 umožňuje provozování živnosti průmyslovým způsobem (velké průmyslové podniky pod živnosti), jde-li o činnost, která:
a) zahrnuje v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti,
b) využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů a úkonů od řídících a obchodních prací.

O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele po předložení dokladů živnostenský úřad (dále jen ŽÚ)oprávněný k vydání průkazu živnostenského oprávnění.

Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby.

Druhy živností (rozdělení živností podle živnostenského oprávnění):
1. ohlašovací – při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení na místně příslušném ŽÚ, fyzická osoba podle jejího bydliště v ČR, právnická osoba podle jejího sídla.
2. koncesované – smějí být provozovány na základě koncese, tj. státní povolení k provozování živnosti.

Živnostenské oprávnění (oprávnění provozovat živnost) vyniká právnickým osobám již
zapsaným do OR, právnickým osobám, které se do OR nezapisují a fyzickým osobám:
a) u ohlašovacích živností buď dnem ohlášení nebo dnem vzniku živnostenského oprávnění v případě, je-li v ohlášení uveden pozdější den než den ohlášení
b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list a koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese).
Průkaz lze jej nahradit i osvědčením, které podnikateli vydá na jeho žádost ŽÚ.
Živnostenský list, koncesní listina, pravomocné rozhodnutí a osvědčení jsou veřejnými listinami.

Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou právní formu může tato jiná právní forma pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění, splňuje-li všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 14 ŽZ).

Ohlašovací živnosti se dále člení podle požadované odborné způsobilosti na živnosti:
• řemeslné - (příloha ŽZ č.1), podmínkou je odborná způsobilost získaná vyučením nebo i jinak - § 21 a 22 ŽZ
• vázané – podmínkou je odborná způsobilost upravená zvláštními předpisy uvedeným v příloze ŽZ č. 2
• volné – není-li jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena Obsahové náplně jednotlivých živností – řemeslných, vázaných,volných i koncesovaných stanovuje nařízení vlády č. 469/2000 Sb.- účinnost nařízení dnem 1.ledna 2001.

Koncesované živnosti – odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy v příloze č. 3 ŽZ

Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na:
• obchodní - §33, 34 ŽZ
• výrobní - §42 ŽZ
• poskytující služby - §43, 44 ŽZ.

V ŽZ je uveden rozsah oprávnění pro uvedené členění živností. V systému vnitřní obchod ČR se setkáváme nejvíce s živnostmi obchodními a poskytující služby.

Provozovny – provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se podle ŽZ považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, které slouží k prodeji zboží nebo k poskytování služeb.

Živnostenské úřady – viz zákon č. 570/1991 Sb.(účinnost novely od 1.ledna 2003) vedou živnostenské rejstříky (určitá část rejstříku je veřejná), do nichž zapisují podnikatelé, kteří mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt, místo podnikání nebo organizační složku umístěnou na území ČR.
V rámci své působnosti živnostenské úřady provádí kontrolu, sledují, zda jsou splněny povinnosti stanovené ŽZ při podnikání.

Příklad

1. Akcionář vlastní 10 kusů akcií podniku X, nominálního hodnota jedné akcie je 8 tisíc korun. Každou prodá na burze za 9.800,- Kč.
Dále vlastní 20 kusů akcií podniku Y, nominálního hodnota jedné akcie je 6 tisíc korun. Prodá je na burze všechny a utrží celkem 110.000,- Kč.
A 500 kusů akcií podniku Z, nominálního hodnota jedné akcie je 500,- korun. Všechny prodá na burze za 20.000,- Kč.

Vypočítejte:
a) emisní ažio akcií jednotlivých podniků
b) kolik utržil za prodej všech akcií podniků X, Y, Z
c) jaký byl zisk nebo ztráta při prodeji všech akcií podniků X, Y, Z
d) usuďte, proč se asi akcionář rozhodl i pro prodej některých akcií pod nominální hodnotou

Řešení:
a) emisní ažio akcií:
podniku X 9800 – 8000 = 1800 Kč
podniku Y 5500 – 6000 = - 500 Kč
podniku Z 400 – 500 = - 100 Kč

b) za prodej všech akcií akcionář utržil:
(10 * 9800) + 110000 + 20000 = 228000 Kč

c) zisk nebo ztráta při prodeji:
podniku X 1800 * 10 = + 18000 Kč
podniku Y - 500 * 20 = - 10000 Kč
podniku Z - 100 * 50 = - 5000 Kč
Σ + 3000,- Kč

d) důvodů může být mnoho, například špatné výsledky hospodaření podniku Y a Z, velká konkurence na trhu se stejnou komoditou a další

4.4 Státní podnik

Státní podnik (podle zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku) je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
Státní podnik (dále jen podnik) nemá vlastní majetek, má právo hospodařit s majetkem státu (zákon č. 219/2000 Sb. O majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích).

Kmenovým jměním podniku - je obchodní majetek podniku, s nímž má podnik právo hospodařit při svém vzniku.
Jměním podniku se rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky.
Určeným majetkem - je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině a zapisuje se do obchodního rejstříku.

• Zakladatel státního podniku
Zakladatelem je stát. Jeho jménem funkci zakladatele vykonává ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podniku. Zakladatel má řadu práv a povinností , např.:
- jmenuje a odvolává ředitele
- schvaluje jednací řád dozorčí rady
- vydává statut podniku
- kontroluje, zda potřeby státu, které podnik zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně
- a další – podrobněji §15 zákona o státním podniku

Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. Vnitřní organizace a řízení podniku je ve výhradní působnosti podniku.

Podniky podle zákona o státním podniku jsou zakládány k uspokojování zájmů:
ü významných celospolečenských
ü strategických
ü nebo veřejně prospěšných
Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku , není-li zákonem stanoveno jinak.

• Založení státního podniku –podnik se zakládá zakládací listinou, jménem státu ji vydává příslušnéministerstvo. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určenéhomajetku.
o Zakládací listina musí obsahovat:
• označení ministerstva – zakladatele
• obchodní jméno (součástí je označení „státní podnik“ nebo „s.p.“) a sídlo podniku
• hlavní předmět podnikání
• výši kmenového jmění a jeho minimální výši
• určení a ocenění majetku státu ke dni založení
• jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis
• počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt
• výši rezervního fondu
• označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva-zakladatele a její úředně ověřený
podpis

Vznik podniku – podnik vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (OR), návrh podává
zakladatel a k němu připojí:
- zakládací listinu
- ocenění majetku v okamžiku založení
- doklady nutné k zápisu do OR podle §30 odst. 1 obchodního zákoníku
- usnesení vlády – souhlas se založením podniku

Zrušení podniku – podnik se zrušuje (s likvidací nebo bez likvidace) rozhodnutím
zakladatele (po předchozím souhlasu vlády), jestliže:
1) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen
2) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem
3) založením, splynutím, sloučením nebo rozdělením byl porušen zákon
4) počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není
doplněn do šesti měsíců
5) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny

Zánik podniku – podnik zaniká ke dni výmazu z OR.

Orgány podniku
Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada.

Ředitel:
• je statutárním orgánem podniku –řídí činnost podniku a rozhoduje o jeho záležitostech,
pokud nejsou v působnosti zakladatele
• je jmenován ministrem, popř. vládou
• jmenuje a odvolává zástupce ředitele
• vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku
• informuje písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala.

Dozorčí rada (§13 zákona o státním podniku):
- musí mít minimálně 3 členy, 1/3 členů tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci na základě výsledků voleb podle volebního řádu, 2/3 členů do funkce jmenuje a odvolává zakladatel,
- členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba ( z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku) způsobilá k právním úkonům; výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný,
- ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou být na jednání přizváni,
- rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů,
- členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat
mlčenlivost o důvěrných informacích (platí i po ukončení členství v dozorčí radě).

Ředitel, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí (zákaz konkurence):
• vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku
• zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku
• účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností (s výjimkou akcií z kupónové privatizace
• vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní.

Fondy podniku
Podnik vytváří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
1) Rezervní fond (při založení podniku minim. 10% kmenového jmění a ročně se doplňuje nejméně 10% z čistého zisku až do výše určené v zakládací listině) ke krytí zrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a popř. ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u podniků, které mají nedostatek zisku nebo vykazují ztrátu.

2) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik vytváří a užívá v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č.310/1995 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3) Podnik může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy.

4.3.5 Družstvo

o Firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“.

o Družstvo musí mít nejméně pět členů, to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby.

o Družstvo je právnickou osobou, za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva (stanovy mohou určit uhrazovací povinnost, která však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu).

o Členský vklad – je určen stanovami (základní členský vklad), podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu, popř. ve stanovách určené části tohoto vkladu (vstupní vklad).Nepeněžité vklady se ocení způsobem, který je určen stanovami.

o Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů. Zapisovaný (do OR) základní kapitál musí činit nejméně 50 000,-Kč.

o Založení družstva – pro založení se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, která:
o • určuje zapisovaný základní kapitál
o • schvaluje stanovy
• volí představenstvo a kontrolní komisi

Na ustavující schůzi jsou oprávněni hlasovat osoby, které podali přihlášku do družstva.
Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, průběh ustavující schůze se osvědčuje notářským zápisem. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí.

Vznik družstva – družstvo vzniká dnem zápisu do OR. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo, návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva. Před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu.
K návrhu na zápis se přikládá:
- stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi a o jejím rozhodnutí
- stanovy družstva
- doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu.

Stanovy družstva musí obsahovat:
• firmu a sídlo družstva
• předmět podnikání (činnosti)
• vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů družstva a družstva k členům
• výši základního členského, popř. vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a
vypořádání podílu při zániku členství
• orgány družstva, počet jejich členů, délku jejich funkčního období způsob ustavování,
působnost a způsob jejich svolávání a jednání
• způsob použití zisku a úhrady případné ztráty
• tvorbu a použití nedělitelného fondu
• popř. další ustanovení vyplývající z obchodního zákoníku, např. pracovní vztah člena
k družstvu

O změně stanov rozhoduje členská schůze. Představenstvo je povinno do 30 od schválení změny stanov uvědomit o tom rejstříkový soud.

Vznik a zánik členství
Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Je-li členství podmíněno pracovním vztahem, může se členem stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku.

Členství vzniká při založení družstva dnem vzniku, i za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství, popř. jiným způsobem stanoveným zákonem. Podrobnější úpravu členství upravují stanovy.

Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu nebo zánikem družstva.

Členství fyzické osoby zaniká smrtí, dědic členských práv zůstavitele může požádat družstvo o členství.
Členství právnické osoby zaniká vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popř. jejím zánikem.

Fondy družstva
Družstvo je ze zákona povinno při svém vzniku zřídit a doplňovat nedělitelný fond, který po dobu trvání se nesmí použít k rozdělení mezi členy. Nedělitelný fond ve výši minim. 10% zapisovaného základního kapitálu, doplňuje se nejméně o 10% ročního čistého zisku až do výše poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva.
Družstvo může zřídit i další fondy podle stanov.

Rozdělení zisku – na určení zisku, který se má rozdělit se usnáší členská schůze při projednávání řádné roční závěrky (podíl zpravidla poměrem výše splaceného vkladu člena k splaceným vkladům všech členů, popř. i jinak, připouštějí-li to stanovy).

Orgány družstva jsou:
• členská schůze
• představenstvo
• kontrolní komise
• další orgány družstva podle stanov, např. ředitel.

Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci
právnických osob, které jsou členy družstva.

Členská schůze
Je nejvyšším orgánem družstva. Schází se ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Do působnosti členské schůze patří: měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat roční účetní závěrku, rozhodovat o rozdělení a užití zisku, o změně základního kapitálu, o splynutí, sloučení, rozdělení družstva, o změně právní formy, o základních otázkách koncepce rozvoje družstva.

Představenstvo
Řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazené jinému orgánu. Je statutárním orgánem družstva, plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), popřípadě místopředsedu. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.

Kontrolní komise
Je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Schází se nejméně jednou za tři měsíce a je nejméně tříčlenná.

Funkční období členů orgánů družstva určují stanovy, nesmí přesáhnout pět let, členové prvních orgánů po založení jen na období nejvýše tří let. Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně (neurčují-li stanovy jinak).

Orgány malého družstva (méně než 50 členů) – mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popř. další člen pověřený členskou schůzí. Jsou-li členy družstva právnické osoby (méně než 5 členů), způsob rozhodování a statutární orgán určí stanovy.

Zákaz konkurence – členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem podnikání. Stanovy mohou upravit rozsah zákazu konkurence i jinak.

Zrušení, likvidace a změna právní formy družstva
Družstvo zaniká výmazem z OR.Zrušuje se usnesením členské schůze nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; dále rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno či dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. O rozhodnutí na členské schůzi o zrušení musí být pořízen notářský zápis.

Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost, při změně právní formy nezaniká právnická osoba (použijí se přiměřeně ustanovení o změně právní formy obchodní společnosti.
Likvidace – nestanoví-li zákon jinak, zrušené družstvo vstupuje do likvidace. Likvidátoři jsou jmenováním způsobem stanoveným ve stanovách, jinak je jmenuje členská schůze. Vypracují návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, který projedná členská schůze. Likvidační zůstatek se mezi členy rozdělí způsobem určeným ve stanovách.

Závěr: právní forma podnikání „družstvo“ je v systému vnitřní obchod použitelná ve všech jeho subsystémech, zejména v posledních letech nabývá na významu, což potvrzuje i konání mezinárodních konferencí o družstevnictví v ČR.

DAŇOVÝ SYSTÉM