4.3.1 Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je typická osobní společnost, alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Obchodní firma musí obsahovat označení „veřejnou obchodní společnost“ nebo zkratkou „veř. obch. spol.“,nebo „v.o.s.“, popř. obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků postačí dodatek „a spol.“.

Společníkem v.o.s. může být fyzická osoba (dále jen FO) i právnická osoba (dále jen PO). FO musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (viz podkap. 3.5. Živnostenské podnikání). Je-li společníkem PO, práva a povinnosti spojená s účastí ve v.o.s. vykonává její statutární orgán nebo jím pověřený zástupce, který splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti.

Založení se realizuje formou společenské smlouvy, která musí obsahovat:
1. obchodní firmu a sídlo společnosti,
2. určení společníků,
3. předmět podnikání.

Návrh na zápis společnosti do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu
společenská smlouva.
Společnost vzniká dnem zápisu do OR.
Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. Společník je při plnění svých povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Společník je povinen splatit svůj vklad v době stanovené ve společenské smlouvě, může do společnosti vložit více vkladů, které se pro výpočet podílu sčítají.

Vklady společníků se stávají majetkem společnosti. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci dohodnutých zásad. Společníci mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti zčásti nebo zcela jednoho nebo více společníků, ostatní pak toto oprávnění pozbývají. Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak (někteří nebo jeden).

Veřejná obchodní společnost je čistou formou osobní společnosti. Společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.

Dělení zisku – zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Zrušení a likvidace společnosti kromě obecně platných případů (viz kap. 3.3.) nastane:
1. výpovědí společníka,byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou

2. soudním rozhodnutím,

3. smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic ( dědic se může přihlásit o svoji účast ve společnosti do 1 měsíce od skončení řízení o dědictví),

4. zánikem právnické osoby, která je společníkem,

5. prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků,

6. pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí nebo vydání exekučního příkazu na podíl některého společníka

7. zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků,

8. přestane-li společnost splňovat předpoklady k založení v.o.s.,

9. z dalších důvodů uvedených ve společenské smlouvě.

Ke zrušení bez likvidace může dojít:
· fúzí veřejných obchodních společností
· fúzí v.o.s. s komanditní společností
· převodem jmění na jediného společníka (například a.s., s.r.o.)
· rozdělením společnosti
· změnou právní formy

Společnost zaniká ke dni výmazu z OR.