4.5 Živnostenské podnikání

Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Živnostenský zákon (dále jen ŽZ) – zákon č.455/1991 Sb., po změnách a doplnění ve znění pozdějších zákonů podle stavu k 1.1.2003 upravuje podmínky a kontrolu nad jejich dodržováním z hlediska veřejného zájmu jako ochrany zákazníka (spotřebitele), bezpečnosti, zdraví, života a majetku.

ŽZ spojuje živnost se znaky (musí být naplněny současně):
• soustavnost – činnost vykonávaná i opakovaně a pravidelně
• samostatnost – jedná se především o samostatné rozhodování podnikatele
• jde o činnost provozovanou vlastním jménem (pod svou firmou)
• musí jít o činnost provozovanou na vlastní zodpovědnost (podnikatel nese riziko za
výsledky své podnikatelské činnosti – závazky, případné ztráty či úpadek
• činnost provozovanou za účelem dosažení zisku, i činnost s úmyslem zisku docílit, byť
skončila ztrátou.

ŽZ uvádí taxativně (negativním výčtem) činnosti, které nejsou živností, i když výše uvedené znaky živnosti naplňují.
Tyto činnosti lze členit do čtyř skupin:
1. činnosti, které zákon vyhrazuje státu nebo jejich výkon svěřuje právnické osobě
2. některé činnosti autorů podle autorského zákona a zákonů upravující průmyslová práva
3. činnosti fyzických osob při výkonu některých povolání
4. další činnosti, které vzhledem k významu, povaze provozu a vlivu na okolí vyžadují zvláštní právní úpravu.
Podrobněji § 3 ŽZ.

Provozování živnost
Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba (podnikatel) včetně zahraniční osoby (to předpokládá zvláštní doklady o bezúhonnosti), splní-li podmínky stanovené ŽZ.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Provozování živnosti průmyslovým způsobem – ŽZ s účinností od 1.1.1996 umožňuje provozování živnosti průmyslovým způsobem (velké průmyslové podniky pod živnosti), jde-li o činnost, která:
a) zahrnuje v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti,
b) využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů a úkonů od řídících a obchodních prací.

O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele po předložení dokladů živnostenský úřad (dále jen ŽÚ)oprávněný k vydání průkazu živnostenského oprávnění.

Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby.

Druhy živností (rozdělení živností podle živnostenského oprávnění):
1. ohlašovací – při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení na místně příslušném ŽÚ, fyzická osoba podle jejího bydliště v ČR, právnická osoba podle jejího sídla.
2. koncesované – smějí být provozovány na základě koncese, tj. státní povolení k provozování živnosti.

Živnostenské oprávnění (oprávnění provozovat živnost) vyniká právnickým osobám již
zapsaným do OR, právnickým osobám, které se do OR nezapisují a fyzickým osobám:
a) u ohlašovacích živností buď dnem ohlášení nebo dnem vzniku živnostenského oprávnění v případě, je-li v ohlášení uveden pozdější den než den ohlášení
b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list a koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese).
Průkaz lze jej nahradit i osvědčením, které podnikateli vydá na jeho žádost ŽÚ.
Živnostenský list, koncesní listina, pravomocné rozhodnutí a osvědčení jsou veřejnými listinami.

Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou právní formu může tato jiná právní forma pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění, splňuje-li všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 14 ŽZ).

Ohlašovací živnosti se dále člení podle požadované odborné způsobilosti na živnosti:
• řemeslné – (příloha ŽZ č.1), podmínkou je odborná způsobilost získaná vyučením nebo i jinak – § 21 a 22 ŽZ
• vázané – podmínkou je odborná způsobilost upravená zvláštními předpisy uvedeným v příloze ŽZ č. 2
• volné – není-li jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena Obsahové náplně jednotlivých živností – řemeslných, vázaných,volných i koncesovaných stanovuje nařízení vlády č. 469/2000 Sb.- účinnost nařízení dnem 1.ledna 2001.

Koncesované živnosti – odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy v příloze č. 3 ŽZ

Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na:
• obchodní – §33, 34 ŽZ
• výrobní – §42 ŽZ
• poskytující služby – §43, 44 ŽZ.

V ŽZ je uveden rozsah oprávnění pro uvedené členění živností. V systému vnitřní obchod ČR se setkáváme nejvíce s živnostmi obchodními a poskytující služby.

Provozovny – provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se podle ŽZ považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, které slouží k prodeji zboží nebo k poskytování služeb.

Živnostenské úřady – viz zákon č. 570/1991 Sb.(účinnost novely od 1.ledna 2003) vedou živnostenské rejstříky (určitá část rejstříku je veřejná), do nichž zapisují podnikatelé, kteří mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt, místo podnikání nebo organizační složku umístěnou na území ČR.
V rámci své působnosti živnostenské úřady provádí kontrolu, sledují, zda jsou splněny povinnosti stanovené ŽZ při podnikání.

Příklad

1. Akcionář vlastní 10 kusů akcií podniku X, nominálního hodnota jedné akcie je 8 tisíc korun. Každou prodá na burze za 9.800,- Kč.
Dále vlastní 20 kusů akcií podniku Y, nominálního hodnota jedné akcie je 6 tisíc korun. Prodá je na burze všechny a utrží celkem 110.000,- Kč.
A 500 kusů akcií podniku Z, nominálního hodnota jedné akcie je 500,- korun. Všechny prodá na burze za 20.000,- Kč.

Vypočítejte:
a) emisní ažio akcií jednotlivých podniků
b) kolik utržil za prodej všech akcií podniků X, Y, Z
c) jaký byl zisk nebo ztráta při prodeji všech akcií podniků X, Y, Z
d) usuďte, proč se asi akcionář rozhodl i pro prodej některých akcií pod nominální hodnotou

Řešení:
a) emisní ažio akcií:
podniku X 9800 – 8000 = 1800 Kč
podniku Y 5500 – 6000 = – 500 Kč
podniku Z 400 – 500 = – 100 Kč

b) za prodej všech akcií akcionář utržil:
(10 * 9800) + 110000 + 20000 = 228000 Kč

c) zisk nebo ztráta při prodeji:
podniku X 1800 * 10 = + 18000 Kč
podniku Y – 500 * 20 = – 10000 Kč
podniku Z – 100 * 50 = – 5000 Kč
Σ + 3000,- Kč

d) důvodů může být mnoho, například špatné výsledky hospodaření podniku Y a Z, velká konkurence na trhu se stejnou komoditou a další