2.1.1 Vznik a vývoj obchodu

Původní vymezení trhu znamenalo vymezení místa, kde se prodávající a kupující scházeli, aby si směnili navzájem své výrobky. Na tato místa – tržiště prodávající přiváželi své produkty a kupující hledali možnost a příležitost toto zboží nakoupit. Tento trh byl charakteristickým masovým pojetím trhu, prodávalo se a kupovalo všechno.

Dnešní moderní trh se vyvinul tak, že pod tímto označením máme konkrétní představu nabídky a i konkrétní představu poptávky po určitém zboží a službách, v určitých místech a v čase, pro určité skupiny kupujících nebo i pro prodávající. Hovoříme, že v moderní době se trh segmentoval do určitých skupin a každý podnikatel na trhu si musí ujasnit jakou tržní strategii svou podnikatelskou činností chce sledovat a dosáhnout, musí si vymezit vlastní pozici a postavení na trhu.

Pojmem trh označujeme obecně jako směnný vztah mezi poptávkou a nabídkou a současně mezi kupujícím a prodávajícím. Pod označením nabídky rozumíme objem nabízeného zboží a služeb, které v daném místě a čase je předmětem trhu a tvoří nabídku. Subjekty, vytvářející nabídku jsou jednotliví výrobci a obchodníci, produkující a prodávající toto zboží a sužby.

Kupujícími jsou spotřebitelé, jednotlivci i hromadní spotřebitelé, vystupující na straně poptávky. Skutečnost, že spotřebitelé vystupují na straně poptávky je dána kupním fondem, tj. množstvím peněz a úrovní cen.

Členění trhu:
• podle předmětů: – se spotřebním zbožím a investičním zbožím
– trh služeb
1) Trh spotřebního zboží
2) Trh investičním zbožím (pozemky a porosty na pozemcích ,nemovitosti)
3) Trh služeb

• z časového hlediska: – trh minulý, trh současný

• územně:
1. trh domácí
2. trh vnitřní (vnitřní obchod)
3. trh zahraniční

Subjekty trhu
Při realizaci trhu vystupuje na straně nabídky prodávající a na straně nabídky kupující. Prodávajícího i kupujícího označujeme jako subjekty trhu. Subjektem trhu může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická (podnik, organizace). Souhrn všeho zboží a služeb, které vystupují na straně prodávajících tvoří nabídku (S) jako konkrétní zboží a služby. Od prodávajícího se vyžaduje plynulost nabídky a aktivní činnost ve vztahu k poptávce. To znamená iniciativu ve vztahu k druhům zboží a služeb, aby u kupujících vyvolala potřebu a následně i poptávku.
Poptávka (D) se projevuje reagováním na nabídku a zájmem nabízené zboží a služby koupit. Poptávku obvykle chápeme jako koupěschopnou poptávku, podloženou koupěschopností, kupním fondem, tj. množstvím peněz, které obyvatelstvo a organizace vydají ze svých příjmů na nákup zboží a služeb. Samotná poptávka vychází z celkových potřeb obyvatelstva a snižuje se o rozsah naturální a společenské spotřeby.

Rozsah nabídky a i rozsah poptávky ovlivňuje zejména cena. Z pozorování víme, že s rostoucí cenou klesá poptávka, kupující méně nakupují, zatímco prodávající obvykle více nabízí a obráceně.

Ceny při zkoumání dynamiky nabídky a poptávky patří k nejdůležitějším ekonomickým činitelům. Na změnu cen reaguje výrobce, dodavatel, resp. prodávající, stejně jako kupující, spotřebitel. Pomocí cen ovlivňujeme jak nabídku, tak i poptávku, neboť cena se neustále mění v závislosti na rozsahu nabídky a poptávky. Dojde-li k dohodě o ceně mezi kupujícím a prodávajícím, hovoříme o ceně tržní rovnováhy. Tento stav není trvalý, obvykle se velmi často mění podle situace na trhu mezi nabídkou a poptávkou.