DAŇOVÝ SYSTÉM (daňová soustava)

= souhrn daní, které jsou v daném státě zavedeny

Česká republika má 13 druhů daní =
daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň z piva – vína – lihu – tabákových výrobků, daň z převodu nemovitostí, silniční daň, daň darovací, daň dědická, daň z maziva a paliva, daň z nemovitostí

Součásti daňového systému:
– jako daňový příjem se počítají: clo, zdravotní a sociální pojištění
– dále fiskální poplatky: za použití dálnice, soudní poplatky, správní poplatky a místní poplatky
90% příjmů veřejného rozpočtu tvoří daňové příjmy
5% tvoří sankce – pokuty

Adam Smith definoval jak by měl vypadat daňový systém:
Daně by měly být ekonomicky efektivní. Daně nese občan – všechny a vždy. Daňový systém by měl přinést prostředky pro veřejné rozpočty a neměl by potlačovat aktivitu ekonomických subjektů. Čím je systém složitější, tím je nákladnější. Efektivnost systému = daně mají být stabilní a pružné. Daně by měly být proměnlivé v závislosti na vývoji HDP.

Ze strany spravedlnosti je daňový systém:
• solidární pohled – daňový systém je solidárný například s těmi, co jsou nemocní či berou důchod
= princip daňové únosnosti – kdo má víc, platí absolutně i relativně více
– progresivní stavba daně + úlevy + slevy + odčitatelné položky = vyjádření principu daňové únosnosti
• neutrální pohled – například jedna sazba DPH, je pro všechny stejná
• liberálně-ekonomický pohled – pohled užitku = každý, co si zaslouží, každý ze svého, ale pak vyvstává otázka, jak měřit ceny, policii, armádu => vše nelze měřit užitkem

Každá daň zvýrazňuje jeden z těchto pohledů => spravedlnost je průsečíkem těchto tří pohledů!

DĚLENÍ DANÍ
a) přímé daně
b) nepřímé daně