3. SYSTÉM A PODSYSTÉMY VNITŘNÍHO OBCHODU

Cíl: seznámit studenty se základními právními formami obchodních firem

Anotace: v této kapitole je vymezen pojem podnikání, kdo je podnikatel, hospodářská soutěž,
právní formy obchodních firem podle zákona č.513/1991 Sb. (obchodní zákoník) a
zákona č.77/1997 Sb. (zákon o státním podniku), živností podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.

Význam (upotřebení): pro obchodní podnikání získat teoretický přehled o právních formách podnikatelských subjektů, které se uplatňují při podnikání v subsystémech vnitřní obchod.

3.1 Systém a subsystémy vnitřního obchodu
Obchod je specifická lidská ekonomická činnost obecně charakterizovaná existencí zbožní výroby a v rámci ní směňováním zboží tj. užitnou hodnotou a hodnotou.

Historicky je vznik obchodu podmíněn společenskou dělbou práce – vyčleněním samostatné zemědělské činnosti, samostatné řemeslné činnosti a vyčleněním samostatné směnné činnosti zprostředkující výměnu (směnu) výrobků. Společenskou dělbu práce doprovází růst společenské produktivity práce, růst objemu produkce, která zčásti může být nabídnuta ke směně (prodeji).
Postupně obchod vytváří samostatné odvětví národního hospodářství a integruje se do relativně samostatného systému s určitými vyhraněnými funkcemi.

Z věcného hlediska je systém vnitřního obchodu vymezen předmětem činnosti tj. nákupem a prodejem v rozhodující míře spotřebního zboží a s ním spojenými službami. To znamená, že je v podstatě vyloučen prodej a nákup materiálů, surovin a polotovarů pro výrobu, výrobní spotřebu a mezispotřebu, ale také nákup a prodej spotřebního zboží a služeb určených pro export.

Z prostorového hlediska je systém vnitřního obchodu vymezen hranicemi státu, nepočítáme-li do systému vnitřního obchodu činnost našich specializovaných obchodních firem realizovanou v zahraničí. Naopak do systému vnitřního obchodu jsou zahrnuty zahraniční firmy a zastoupení zahraničních firem působící v České republice a obchodující se spotřebním zbožím a službami.

Z časového hlediska je systém vnitřního obchodu vymezen celoročně při respektování sezónních vlivů působících na poptávku a nabídku.

Z legislativního hlediska je obchodní operací každá změna vlastníka hmotného i nehmotného statku a hmotného i nehmotného užitného efektu provedená na základě kupní smlouvy písemné nebo ústní a jejích konkrétních věcných modifikací. Tyto obchodní operace procházejí napříč všemi reprodukčními fázemi.

V systému vnitřního obchodu na straně prodávajícího vystupují především obchodní, výrobní, dovozní a služby poskytující organizace a jednotlivci jako právnické a fyzické osoby. Na straně kupujícího kromě výše uvedených navíc především spotřebitel (kupující, klient, zákazník, host).
Vnitřní obchod jako systém má celou řadu obecných a specifických funkcí.

Patří mezi ně především:
1/ funkce směnná jako funkce obecná přesahující námi vymezený systém vnitřního obchodu. Obecně se směnná funkce promítá do všech dodavatelsko odběratelských (kupně-prodejních) vztahů; určitá specifičnost je ve směnném vztahu prodávající-zákazník na konci reprodukčního koloběhu, po němž je zboží určeno ke konečné (definitivní) spotřebě;

2/ funkce spojovací, která je jako propojení více centralizované a více koncentrované výroby s prostorově rozptýlenou a decentralizovanou spotřebou;

3/ funkce překlenovací představuje:
– přeměnu absolutně i relativně úzkého výrobního sortimentu na široký sortiment obchodní
(funkce překlenovací věcná);
– překlenutí míst výroby a míst spotřeby a dosažení rovnoměrnosti a vyrovnanosti nabídky
(funkce překlenovací prostorová);
– překlenutí časového nesouladu výroby a spotřeby k dosažení pohotovosti prodeje, rovnoměrné a dostatečné celoroční nabídky (funkce překlenovací časová);

4/ funkce hodnototvorná vyplývá z ekonomického charakteru obchodních činností a představuje:
– tvorbu a realizaci hodnoty zboží a podíl odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu
– existenci a realizaci užitné hodnoty zboží a spoluúčast odvětví na uspokojování reálných potřeb obyvatelstva
– garanci kvality zboží a služeb v souladu s kvalitativními normami výroby a péče o zboží, garančními termíny výroby a spotřeby zboží, strukturovanou nabídkou spotřebitelského balení ve hmotnostním vějíři podle poptávky

5/ funkce iniciační, která znamená:
– vytváření podmínek pro výzkum trhu a sortimentu
– aktivní ovlivňování výroby a dovozu spotřebního zboží k iniciaci nabídky a poptávky
– podporu motivace zákazníků pro rozvoj moderního, zdravého a kulturního životního stylu v oblastech výživy, bydlení, módy, kultury, ekologie apod.

6/ funkce racionalizační při oběhu zboží od výroby ke spotřebiteli tzn. především snižování úrovně nákladů uvnitř systému, růst výkonů na nákladovou jednotku, zdokonalování konkurence jako racionalizačního instrumentu apod.

7/ funkce reprodukční – představuje podíl vnitřního obchodu na opakování procesu oběhu zboží
(včetně služeb) od výroby přes systém vnitřního obchodu ke konečnému spotřebiteli; souvisí
s funkcí kontrolní.

8/ funkce kontrolní podporují a zabezpečují v systému obchodu plynulý a bezporuchový reprodukční koloběh, odstraňují zjištěné nedostatky vč. sankčních postihů a ve vztahu k zákazníkovi garantují kvalitu a poctivost prodeje zboží a poskytovaných služeb.

9/ funkce ekologická – obchod plní úkoly, které jsou směřovány k životnímu prostředí a jeho
ochraně v rámci svých činností. Týká se zejména odpadů, jejich recyklace a likvidace,
vratných obalů, používaných dopravních prostředků (emise), zprostředkovaně i dalších prvků
činnosti subsystémů vnitřního obchodů

Systém vnitřního obchodu plní své funkce prostřednictvím jednotlivých věcných subsystémů. Lze je vymezovat podle různých hledisek a podle různých úhlů pohledu. Níže uvedené vymezení rozhodujících podsystémů vnitřního obchodu akcentuje především pedagogicko-vědecký úhel pohledu.