2.1.2 Realizace vztahu nabídky a poptávky
Při realizaci trhu, která je doprovázena směnou zboží – peníze a současně peníze – zboží, vystupují na obou pólech trhu prodávající a kupující, kteří jsou označováni jako subjekty trhu. Protože jak nabídka, tak i poptávka nejsou kategoriemi trhu izolovanými, ale dynamickými a vzájemně se ovlivňujícími, dochází neustále k jejich vyrovnávání v důsledku pohybu cen.
Podle toho, která složka trhu momentálně převládá, rozeznáváme:
– trh prodávajících nebo dodavatelů, kdy objem nabídky je menší než objem poptávky a obvykle ceny za těchto podmínek rostou
– trh kupujícího nebo odběratele, kdy objem nabídky je větší než objem poptávky a ceny v tomto případě obvykle klesají.
Trh dodavatele se obvykle vyznačuje převahou poptávky, trh odběratele naopak převahou nabídky. Rovnováha trhu se vyznačuje přibližně vyrovnaností nabídky a poptávky. Vzhledem k tomu, že rozsah nabídky i rozsah poptávky se v důsledku pohybu cen neustále mění, možnost pozorovat, že moment tržní rovnováhy je pouze okamžik těchto vztahů mezi nabídkou a poptávkou. Nabídka představuje nabízené zboží a služby v určitém čase a místě. Zboží a služby jsou objektem nabídky, zatímco subjekty, jež nabídku uskutečňují, jsou obchodní a výrobní organizace. Nabídka má zvláštní aktivní funkci na trhu, na jedné straně působí na intenzitu poptávky a ovlivňuje ji a v konečné fázi působí na uspokojení potřeb obyvatelstva, ovlivňuje ceny a v důsledku toho sama sebe. Obecně je žádoucí určitá dočasná převaha nabídky nad poptávkou z hlediska potřeb kupujícího jakož i z hlediska strukturálních, časových a prostorových vztahů mezi nabídkou a poptávkou. Plynulost trhu vyžaduje aktivní působení nabídky na potřeby a poptávku, přičemž jak z praxe víme, samotná nabídka je ovlivňována cenou i poptávkou. Subjekty, které vystupují na straně nabídky mohou reagovat různě na cenu, zpravidla však tak, že vyšší cena (P) podněcuje k vyšší nabídce (S) a obráceně.
Kromě ceny jako ekonomického faktoru působí na nabídku i řada dalších faktorů, přírodní a další vliv na výrobu, dále substituce a komplementarita ve spotřebě.
Spotřebitelská poptávka je projevem koupěschopnosti obyvatelstva a tato je určována:
– kupními fondy, odvozenými z příjmů a důchodů obyvatelstva
– úrovní cen na trhu příslušného zboží, případně i cen substitučních a komplementárních výrobků a služeb
– účastí a podílem naturální a společenské spotřeby na krytí potřeb obyvatelstva. Spotřebitelská poptávka má svůj základ v tvorbě a rozdělení a užití celkového produktu a národního důchodu.
Vedle těchto přímých ekonomických faktorů působících na spotřebitelskou poptávku po určitém druhu zboží a služeb má vliv i samotná osobnost kupujícího, především jako osobní potřeby a záliby, i jeho momentální rozhodování na trhu.
Kupní fond se zjišťuje z bilance peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva, tvořených mzdami a platy, jakož i z ostatních činností a z prodeje zemědělských a ostatních produktů, příjmy ze sociálního zabezpečení a ostatními příjmy (příjmy ze zahraničí, výhry a výběry vkladů) mínus mimotržní výdaje obyvatelstva, jako jsou výdaje za komunální služby, daně, dávky a poplatky a vklady u peněžních ústavů. Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji dává kupní fond obyvatelstva, který je významným faktorem ovlivňujícím spotřebitelskou poptávku.
Ke kupnímu fondu obyvatelstva přičteme nákupy hospodářských a jiných organizací v obchodě a dostaneme celkový kupní fond.
Realizací kupních fondů na trhu dosahujeme maloobchodní obrat, který představuje prodej spotřebního zboží a služeb obyvatelstvu včetně nákupu hospodářských a jiných organizací v maloobchodní síti. Průvodním jevem maloobchodního obratu je převod zboží a služeb do konečné osobní spotřeby a tím ukončení oběhu zboží formou koupě a prodeje.
Obdobně jako u maloobchodního obratu dochází i k realizaci velkoobchodního obratu, který je tvořen prodejem zboží a případně i služeb jiným organizacím za účelem dalšího prodeje.
Vedle rozlišování obratů podle toho, na kterém stupni organizace dochází k realizaci, hovoříme o podnikovém obratu, zejména tehdy, kdy obchodní podnik se zabývá jak velkoobchodní tak i maloobchodní činností.
