3.2.3 Pohostinství / 3.2.4 Cestovní ruch

3.2.3 Pohostinství (veřejné stravování a ubytování)

3.2.3.1 Předmět činnosti pohostinství a veřejného stravování
1) společné stravování je činnost spojená s výrobou, prodejem a spotřebou jídel a nápojů pro zákazníky mimo domácnosti a mnohdy i mimo místo trvalého bydliště

2) společné stravování je specifická oblast lidské ekonomické činnosti, jejímž obsahem je výroba pokrmů a nápojů určená v převážné míře k bezprostřednímu prodeji a k bezprostřední konzumaci (spotřebě)

3) základními formami společného stravování jsou restaurační stravování na plně komerční (tržní) bázi, závodní stravování při částečné finanční účasti strávníka a částečné finanční účasti zaměstnavatele, školní stravování při částečné finanční účasti žáka (rodičů) a částečné finanční účasti státu a uzavřené formy společného stravování (armáda, bezpečnost, nemocnice, sociální ústavy, věznice apod.) při 100% nebo částečné finační účasti státu a nulové nebo částečné finanční účasti strávníků

4) ubytování je činnost spojená s dočasným a přechodným ubytováním obyvatel (hostů) mimo místo jejich trvalého bydliště

5) poskytováním ubytovacích služeb je zpravidla spojeno s poskytováním navazujících služeb (především stravovacích, společensko zábavních, sportovních, kulturních, komunálních, zprostředkovatelských a jiných)

6) předmět činnosti subsystému pohostinství má úzkou návaznost na činnost subsystému cestovní ruch, na vzájemné ekonomické propojení společného stravování a domácího a zahraničního cestovního ruchu, na výkony, výnosy a hospodářské výsledky obou subsystémů, zejména komerčních (tržních) segmentů obou subsystémů.

3.2.3.2 Členění subsystému pohostinství
Síť provozních jednotek pohostinství je uspořádaná soustava jednotek, které poskytují obyvatelstvu a zahraničním turistům stravovací, ubytovací, společensko-zábavní a další druhy služeb.

Základní členění subsystému pohostinství podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností:
A) zařízení hotelového typu se stravovacími středisky nebo bez stravovacích středisek
B) zařízení kempů a jiného přechodného ubytování (turistické noclehárny, chaty, kempy, tábořiště, vysokoškolské koleje, domovy mládeže)
C) restaurace, bufety a pod.
D) výčepy, bary a pod.
E) stravování závodní, školní, ústavní (uzavřené) a jiné účelové

3.2.4 Cestovní ruch

3.2.4.1 Předmět činnosti cestovního ruchu
1) za cestovní ruch se považuje činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (nezahrnují se cesty v rámci místa bydliště a pravidelné cesty do a z místa zaměstnání), přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti v navštíveném místě (WTO Ottava 1991)

2) cestovní ruch je činnost se zásadním významem pro život národů, protože má přímý vliv na sociální, kulturní, výchovné a ekonomické aspekty života a na mezinárodní vztahy. Rozvoj cestovního ruchu je spojen se společenským a ekonomickým rozvojem národů a států (Manilská deklarace o mezinárodním cestovním ruchu přijatá na světové konferenci v Manile 1980)

3) předmětem činnosti cestovního ruchu je organizace poskytování služeb a nabídka zboží pro nákup nebo pro pronájem s těmito službami souvisejícími. Předmět činnosti zahrnuje nabídku místa, času, délky pobytu, formy, dopravy, ubytování, stravování, doprovodného programu a ceny služeb pro účastníky cestovního ruchu. Na základě nabídky a po uzavření smlouvy s klientem, zabezpečení služeb v dohodnutém rozsahu, termínu, místě a v dohodnuté kvalitě

4) nositelem činností a služeb subsystému cestovního ruchu jsou cestovní kanceláře, jiné právnické osoby nebo fyzické (soukromé) osoby jako organizátoři cestovního ruchu.

5) na rozdíl od ostatních subsystémů vnitřního obchodu je velká část výkonů subsystému cestovního ruchu realizována nákupem služeb od specializovaných organizací, pro něž výkon pro subsystém cestovního ruchu je jen částí jejich výkonů. Jedná se o osobní dopravu, ubytování, stravování a některé nakupované doprovodné služby, za něž si cestovní kanceláře účtují ceny za zprostředkování, pojištění, doprovod a ziskovou přirážku cestovní kanceláře

6) předmětem činnosti cestovní kanceláře je zprostředkování, organizování a zabezpečení služeb souvisejících s účastí na cestovním ruchu. Cestovní kancelář zprostředkovává především služby dopravní, ubytovací a stravovací, poskytuje vlastní služby průvodcovské a informační a prodává vybraný sortiment zboží (upomínkové předměty, turistické mapy a turistickou literaturu). Výsledkem činností cestovní kanceláře je její produkt – balík služeb (package tour)

3.2.4.2 Členění subsystému cestovního ruchu
Klasifikace provozní sítě cestovního ruchu vyjadřuje vztah k hlavním druhům služeb cestovního ruchu. Jednotlivé druhy zařízení cestovního ruchu kladou specifické požadavky na jejich výstavbu i provoz a na výkony pracovníků.

Členění provozních jednotek cestovního ruchu podle druhových souborů zařízení Odvětvové klasifikace ekonomických činností (převzato z různých oddílů OKEČ, protože cestovní ruch samostatný oddíl OKEČ nemá):
A) cestovní kanceláře, průvodcovská činnost
B) zprostředkovací zařízení
C) dopravní zařízení /železniční doprava; jiná pozemní osobní doprava (zájezdové autobusy, lanové dráhy, městská hromadná doprava, meziměstská linková autobusová doprava, výletní a vyhlídková vodní doprava); letecká doprava pravidelná a nepravidelná/
D) stravovací zařízení /provoz restaurací, bufetů, výčepů, barů apod./
E) ubytovací zařízení /provoz zařízení hotelového typu, provoz kempů a jiné přechodné ubytování/
F) kulturně-společenská a sportovně-rekreační zařízení /rekreační, kulturní a sportovní činnosti/
G) obchodní zařízení /obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží; maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel)/
H) zařízení komunálních služeb /čištění města; ostatní služby/
I) zařízení doplňkových služeb /z různých oddílů OKEČ/